Historie
Na místě dnešního renesančního vysokého zámku stála původně gotická vodní tvrz, jejíž existence je doložena v roce 1569. Již od konce 15. století vlastnil losinské panství významný moravský šlechtický rod Žerotínů. Do Velkých Losin ale přesídlili z Šumperka až v roce 1562. Přibližně o 20 let později začal Jan ze Žerotína s přeměnou gotické tvrze na reprezentační rodové sídlo. Jan ze Žerotína se stal současně zakladatelem velkolosinských lázní a dodnes aktivní papírenské manufaktury. V osmdesátých letech 16. století tak vzniklo renesanční křídlo dnešního zámku (vysoký zámek). Součástí nového zámku byla i zámecká zahrada a opevnění.
V letech 1591, 1620-1621 a 1661 postihly losinské panství vzpoury poddaných, které byly potlačeny a tři vůdci posledního povstání z roku 1661 byli popraveni na nádvoří losinského zámku. V době stavovského povstání stáli majitelé zámku na straně stavovských povstalců (Jan Jetřich, Přemek II), ale Žerotínům se nakonec podařilo zkonfiskované panství vykoupit od císaře zpět. Pro to, aby bylo panství uchováno ve vlastnictví rodu i nadále, přestoupil nakonec další z žerotínských majitelů, Přemyslav III. na katolickou víru. V druhé polovině 17. století byl na místě tehdejších hospodářských objektů zbudován barokní nízký zámek, ke kterému byla ve stejném období připojena na východní straně budova tzv. empírového křídla. Za správy panství hraběnkou Angelikou Sybilou Galovou (rozené Žerotínové) se stal losinský zámek v období 1679-1694 místem, ze kterého organizoval inkvisitor František Jindřich Boblig z Edelstadtu (Zlatých Hor) čarodějnické procesy. V tomto období bylo v důsledku rozsudku Bobligova tribunálu upáleno 56 lidí. Průběh čarodějnických procesů se stal námětem historického románu V. Kaplického Kladivo na čarodějnice. Podle této knihy byl režisérem O. Vávrou natočen stejnojmenný film.
Další rozsáhlejší úpravy byly uskutečněny Janem Ludvíkem z Žerotína v letech 1731-1738. Do prostor renesančního křídla zámku byla vestavěna barokní zámecká kaple. Součástí těchto úprav bylo i přebudování zámecké zahrady na francouzský barokní park s jezírkem a se sochařskou výzdobou, ze které se dochovaly a jsou dnes v areálu zámku umístěny sochy 8 trpaslíků, kašna se sochami ryb a putti, sousoší Herakles se lvem (J.A. Heinz a J. J. Lehnert) a sousoší Smrt Aktaiona (J.A. Heinz a J. J. Lehnert). V první polovině 18. století došlo také na jižní straně nízkého zámku k přístavbě barokního objektu tzv. mateřské školy. Žerotínové vlastnili zámek až do roku 1802. V uvedeném roce prodal hrabě Jan Antonín ze Žerotína kvůli finančním problémům zámek ve Velkých Losinách knížeti Karlu z Lichtensteina. Za nového majitele byla francouzská úprava parku přeměněna na park v anglickém stylu (1802). Lichtensteinové ztratili zámek konfiskací v roce 1945, dnes je vlastníkem zámku český stát.
Charakteristika
Zámecký areál se skládá z renesančního, tzv. vysokého zámku s věží (postavený v období 1580-1589), z barokního,tzv. nízkého zámku (polovina 17. století), empirového křídla (2. polovina 17. století), z budovy tzv. mateřské školy (1.polovina 18. století), skleníku (2. polovina 19. století), zahradního domku (18. století). Součástí areálu je anglický zámecký park (zřízený v roce 1802) a řada volně stojících sochařských děl: sochy 8 trpaslíků (30. léta 18. století), kašna se sochami ryb a putti (andílků ,30. léta 18. století), sousoší Herakles se lvem (30. léta 18. století, J.A. Heinz a J. J. Lehnert), sousoší Smrt Aktiona (30. léta 18. století, J.A. Heinz a J. J. Lehnert), socha sv. Jana Nepomuckého (1716) a sousoší Nejsvětější Trojice (2. polovina 19. století, F. Jenisch).
Areál zámku
Renesenční, tzv. vysoký zámek, má charakter trojkřídlého objektu o dvou patrech s otevřenými arkádami jak na úrovni přízemí, tak i obou poschodí. K této části zámku patří i osmiboká věž na jižní straně. Vnější stěny vysokého zámku byly původně pokryty renesanční sgrafitovou výzdobou, která se částečně dochovala pouze na některých částech zámku. Převažují sgrafita ve formě psaníček, ale stěny jsou také zdobeny rostlinnými a zoomorfními (zvířecími) motivy a figurální výzdobou různých polopostav.
Vnitřní část zámku je tvořena řadou místností, které jsou bohatě vybaveny uměleckými díly a mobiliářem z období renesance, baroka, klasicismu a biedermeieru. V prvním poschodí se např. jedná o vstupní sál předků s portréty žerotínských majitelů panství, dva gobelínové sály, knihovnu (knihy z období 15.-18. století a opisy protokolů z čarodějnických procesů) a především o nejreprezentativnější prostor celého zámku, rytířský sál (dřevěný renesanční kazetový strop, třímetrová kachlová kamna z roku 1585, renesanční příborník z konce 16. století a další renesanční mobiliář, kožené tapety z roku 1660) atd.
V druhém poschodí je např. situována soudní síň a místnost, ve které byly útrpným právem vyslýchány osoby obviněné z čarodějnictví. Součástí vysokého zámku jsou i propojené prostory malé a velké kaple zdobené nástěnnými malbami, které byly do své barokní podoby upraveny v letech 1741-1743.
Barokní objekt nízkého zámku je trojkřídlá jednoposchoďová budova s otevřenými arkádami jak v přízemí, tak prvním poschodí. V prvním poschodí se nacházejí sály zámecké obrazárny s díly z 15.-19. století. Obrazy v zámecké galerii pocházejí z žerotínských sbírek a dále ze sbírek rodu Dubských z Třebomyslic a podnikatelské rodiny Kleinů (Loučná nad Desnou).
Renesanční vysoký zámek byl jen minimálně dotčen pozdějšími přestavbami. Pro svou stylovou čistotu a architektonické řešení, se kterým jsou v souladu i pozdější přístavby dalších objektů, a díky dochovanému historickému mobiliáři a uměleckým sbírkám, představuje zámek ve Velkých Losinách jeden z nejlépe dochovaných výtvorů zámecké renesanční architektury v českých zemích a je významným dokladem vývoje zámeckých sídel na našem území.
Některé další pozoruhodnosti
Fresková výzdoba kaplí. Velká i malá kaple ( barokní podoba kaplí z období 141-1743) jsou vyzdobeny freskami olomouckého malíře J.K. Handkeho. Ve větší kapli se nachází freska s názvem Hold tvorstva jménu Ježíšovu obsahující také alegorii čtyř světadílů (Evropa je znázorněná klečící ženou, Asie mužem v turbanu, Afrika uklánějícím se mužem v turbanu a Amerika mužem s papouškem) a křesťanských ctností. Střed fresky je tvořen písmeny IHS (iniciály Ježíšova jména). V malé kapli lze vidět fresku nazvanou Hold tvorstva jménu Panny Marie.Ve středu fresky je umístěn monogram MARIA, kolem jsou postavy andělů.
Sbírka gobelínů. Mezi nejvzácnější patří tři gobelíny ze 17. století pocházející z dílen v Aubossunu (Francie) s výjevy z antické legendy o Amorovi a Psyché, tři gobelíny pocházející z nizozemského Delftu (1. třetina 17. století) s výjevy příběhu o Antoniovi a Kleopatře a nejstarší gobelín s námětem římského hrdiny Mucia Scaevoly (druhá polovina 16. století).
Text: Jindřich Garčic
Použité zdroje:
Seznam kulturních památek okresu Šumperk.Olomouc 1994
www.losiny-zamek.cz
Web: www.zamek-losiny.cz/
Email: velkelosiny@olomouc.npu.cz
Zámek Velké Losiny
Velké Losiny 268
Velké Losiny
788 15
<
font color=\\\"#008080\\\">duben a říjen, víkendy a svátky 9,00 – 16,00
květen až srpen, denně mimo pondělí 9,00 – 17,00
září, denně mimo pondělí 9,00 – 16,00
Lázeňská 25
Tel.: 583 248 361
Web: http://www.losiny.cz
E-mail: infolosiny@losiny.cz